Praktikování jógy se ukázalo jako velice užitečný prostředek vedoucí ke zvýšení osobní integrity. Jóga praktikujícím pomáhá k tomu, aby docílili rovnováhy těla, mysli, emocí a „centra“. Díky sjednocování jednotlivých částí své osobnosti v průběhu cvičení jógy se praktikující stávají spokojenějším se sebou samým a stále více se radují a užívají si každodenních činností, což vede k dalšímu posilování sebevědomí, jak říká Prof. Predrag K. Nikić. Sebevědomí je důležitým pilířem skutečně zdravé osobnosti. Formuje se v ranném dětství, ale pokud v rodině schází dostatečná odpovídající podpora, lze jej posílit i v průběhu života.

joga-sebevedomi

Může praktikování jógy přispět k posílení nedostatečně vytvořeného sebevědomí?

Rozhodující roli ve vytváření sebevědomí u dětí hrají rodiče. Sebevědomí se vyvíjí v dětství. Nejlépe se děti učí prostřednictvím hry. Rodiče by měli pochopit, jak je důležité podporovat dítě v samostatnosti – aby samy došly ke svým vlastním vítězstvím, aby si vybudovaly důvěru v sebe sama, která bude založena na skutečně prožitém mottu „mám na to“. Koníčky jsou jedním ze způsobů, díky kterým se dítě učí, že vynaložené úsilí přináší ovoce a výsledky. Musí se však jednat o koníček založený na spokojenosti, nikoliv pramenící z ambic rodičů.

Ne každá pochvala rodičů však podporuje sebevědomí. Rodiče dělají chybu, jestliže svoje dítě porovnávají s ostatními. Místo toho je důležité pochválit dítě za investované úsilí, podporovat jeho vytrvalost a trpělivost – je důležité se o to snažit, neboť pouze takto lze dítě naučit, že každé úsilí přinese dříve či později výsledek.

Rodiče by měli vědět, že vybraný úkol je zapotřebí nechat na dítěti. Úkol by neměl být příliš náročný ani nepřiměřený. Pokud se „překážka“ ukáže jako příliš malá, motivace dítěte zůstane nezměněná, jestliže je však příliš velká a daleko za očekávanými schopnostmi věku dítěte, dítě se stane frustrovaným a „nesebevědomým“. Sebevědomí se nejlépe vytváří řešením úkolů, jejichž obtížnost je mírně nad tím, čeho již dítě dosáhlo – z toho důvodu, aby se stalo více motivovaným tyto úkoly zvládnout (ruský psycholog Vygotskij to nazývá „zóna nejbližšího vývoje“).

Jóga – posilování sebevědomí

Praktikování jógy může dopomoci k tomu, aby se zvýšila úroveň zdravého sebevědomí, které jedinci v dětství chybělo – je důležité se vyhnout pasti „kompenzace“, čímž lidé zakrývají své „handicapy“.

Praktikující jógy nejprve rozpoznají zrození pocitu klidu, a to díky naplnění, které pramení z hlubin jejich nitra. Učí se, jak nastavit své životní priority a užívat si toho, čeho již v životě dosáhli. Životní spokojenost, kterou vyzařuji, je přitomna v každe činnosti, jíž se zabývají. Učí se říci „ne“, aniž by měli strach z odmítnutí.

Praktikující jógy vnímají své dosavadní zkušenosti jako důležité lekce. Stále více přestávají mít potřebu soupeřit s druhými, přičemž v sobě pocítí stále silnější potřebu překonávat své vlastní „hranice“ – a získávají „svobodu“. Pro takové jedince je charakteristická zvědavost v tom nejlepším slova smyslu (touha po vzdělání), zájem o život, důvěra ve vlastní schopnosti, díky nimž si reálně uvědomuje skutečnost, že (navzdory nejrůznějším překážkám a potížím) všechny životní problémy překoná.

joga a sebevedomi

Praktikující jógy se učí, jak neztratit povědomí o realitě, tj. jak reálně pohlížet na druhé lidi, rozumět jim i sobě, s tím, že pozorně vnímáji silné i slabé stránky. Učí se, jak na životní obtíže nahlížet jako na výzvy, které jim pomohou k tomu, jak ještě více dozrát ve zralé osobnosti. Úspěšnější překonávání překážek, které život přináší, zvyšuje dobrý pocit ze sebe sama. Přátelé a známí jsou často zmateni skutečností, že zkušení praktikující jógy nemají potřebu na sebe před ostatními upozorňovat. Praktikující jógy se totiž učí, že sílu a pevný bod lze nalézt ve svém nitru, proto nejsou nikterak závislí na pochvale druhých.

Již nemají sklony k perfekcionismu, protože si dobře uvědomují, že nikdo není dokonalý. Učí se činit rozhodnutí s větší lehkostí, učí se do popředí stavět své potřeby, být rozhodný, učí se nezaostávat a žít přítomností.

Nechlubí se. Oni totiž neúspěch, stejně jako úspěch, vnímají jako přirozenou součást života. Každá samochvála odhaluje, že praktikující je začátečník, a může přispět k rozvoji nezdravého egocentrismu.

Sebevědomí a emocionální život

Nesebevědomé osoby o sobě velmi často vytváří lživý obraz, protože se domnívají, že si nazaslouží lásku. Užírají se závistí a majetností, pochybují o partnerových pocitech, vyžadují neustálé potvrzování a projevy lásky, žijí v permanentním strachu, že je partner podvede a opustí.

Mají strach, že ztratí sami sebe, jestliže nebudou mít kontrolu nad partnerovými činy. Když jsou sami, cítí se prázdně a zbytečně, kvůli čemuž velmi rychle přechází do nových vztahů a opakují ty samé chyby.

Praktikující jógy zvyšují kapacitu porozumění sobě i druhým, přijetí sebe sama a okolí, s tím, že vnímají vlastní osobu i své blízké reálně. Učí, jak projevit i přijmout lásku. Učí se, že ideál neexistuje, jsou stále více a více tolerantnější, klidnější a cítí se vic naplnění. Žijí se zkušeností, že sebevědomí nemá potřebu se ukazovat a něco si stále dokazovat.

Nebezpečí – egocentrismus

Praktikující jógy dělají rychlé pokroky v oblasti tělesné, psychologické, sociální i duchovní. Rychlý postup může posílit zdravé osobnostní rysy a odkrýt slabosti, které je zapotřebí překonat. U některých začátečníků, kteří jsou teprve ve fázi vývoje, se může objevit „samochvála“ a zvýšený „egocentrismus“.

Začátečníci, kteří mají přehnanou potřebu na sebe upozorňovat, si přejí, abychom na ně pohlíželi tak, jak se oni sami prezentují.

joga a sebevedomi

Možná si myslíte, že lidé, kteří se stále chlubí, se mají příliš rádi. Ovšem není tomu tak. Nemají v životě dostatek lásky, takže se domnívají, že sebechvála je dobrý způsob, jak tento handicap překonat. Velmi pro ně znamená pozornost ostatních a jejich pochvaly. Jsou přecitlivělí vůči kritice druhých a následně jsou neuvěřitelně naštvaní. Nesnesou neúspěch a když přijde, příčiny nikdy nehledají sami v sobě. Jsou neustále nalazeni na soupeření. Pocit vnitřní prázdnoty, který je neustále mučí, pokouší vyplnit zdůrazňováním vlastní osoby. Za takovým chováním se skrývá nedostatečně rozvinuté sebevědomí.

Jóga – kroky vedoucí k posílení sebevědomí

Proces formování sebevědomí může být blokován

  • přehnaným strachem z toho, jak na nás pohlíží druzí lidí
  • přehnaným strachem z neúspěchu
  • přehnaným perfekcionismem
  • přehnanou potřebou ukazovat pozitivní obraz sebe sama.

joga a sebevedomi

Praktikující jógy se učí, že si po meditaci mohou představit požadovaný, ale také nechtěný výsledek, tj. „co nejhoršího se může stát, jestliže nedojde k naplnění cíle“.

Touto meditací dávají praktikující sami sobě právo a přijímají obě možnosti, avšak i tu, že se cíl nenaplní, tj. že plánovaná akce nevyjde. Výsledkem této meditace je větší uvolněnost, což zvyšuje pravděpodobnost, že požadovaný cíl nakonec vyjde. Uvolnění a koncentrovaní snáze dojdeme do cíle. A jestliže cíl není tím, co jsme si přáli, pokračujeme v hledání řešení. Instruktoři jógy se naučili žít „bez očekávání“, což s sebou přináší lehkost v aktivitách, které každodenně provádí.

Budování sebevědomí je dlouhotrvající proces, který můžeme uspíšit praktikováním jógy. Cvičením jógy potvrzujeme naše schopnosti a dovednosti (samopotvrzování) a učíme se komunikačním dovednostem. Praktikující jógy se učí, jakým způsobem projevit své potřeby sociálně přijatelným způsobem, tj. že neustoupí, ze strachu, že by mohli být odmítnuti. Starší instruktoři jógy jsou příkladem správné komunikace. S lehkostí vyjadřují svoje pocity, hledají to, co si přejí (necítí se zraněni, jestliže bude jejich prosba zamítnuta) a snadněji odmítají to, co nechtějí.

Jóga se praktikuje dvakrát až třikrát týdně, jak nám praví prof. Nikić. Instruktoři jógy a Učitelé ji praktikují každý den a při každé příležitosti. Na cvičení jógy nemají vyhrazen nějaký zvláštní čas. Oni doslova žijí podle principů jógy. Přesněji, jóga pomáhá k vytvoření vnitřní autenticity – proto již nepotřebují žádná cvičení. Jóga pomáhá k tomu, abychom odstranili vnitřní „pouta“ a „zablokování“ a nechali se pohltit vnitřní jednotou. V takových případech se jóga už nepraktikuje, ale žije podle principů vnitřní svobody, lásky a dobroty.